Rady rodičům: Když dítě stůně

Řada rodičů, obzvláště mají-li první dítě a tudíž pochopitelně málo zkušeností, často dochází na pohotovost v případě, že se jim něco v souvislosti s dítětem nezdá. V převážné většině jsou to návštěvy zbytečné a stačilo by rozumné opatření (viz dále) a vyčkat na další pracovní den na svého lékaře. Dále jsou vyjmenovány nejčastější příčiny návštěv na pohotovosti a doporučení správného postupu.

Horečka

Teplotu je nutné vždy objektivně určit, tj. změřit teploměrem. Děti mají často vysokou kožní teplotu a zdají se rozpálené a přitom zvýšenou teplotu nemají. Naopak při závažných stavech u kojenců a batolat je někdy dítě pobledlé, teplejší se nejeví, má studené ruce a nohy a přesto můžeme naměřit vysokou tělesnou teplotu. Teplota do 38 se nazývá zvýšená a mnohdy není vůbec nutné ji srážet. Teplota nad 38 stupňů je už horečka a je už nutné ji snižovat nějakým léčebným opatřením. Je vhodné mít na paměti, že malé děti nejjednodušeji měříme rychloběžkou v konečníku a teplota zde naměřená je asi o 0,5 stupně vyšší než teplota naměřená v podpaží.

Jak postupujeme, naměříme-li u dítěte horečku?

Můžeme použít buď léky nebo nějakou fyzikální metodu nebo i kombinaci obojího. Z léků u dětí používáme léky na bázi paracetamolu (Paralen, Panadol, Efferalgan, Mexalen… ) nebo léky na bázi ibuprofenu (Ibuprofen, Ibalgin, Brufen, Nurofen… ) Oba léky jsou volně prodejné.

Lékové formy vhodné pro malé děti jsou buď čípek nebo sirup. V krajním případě je možno drtit tablety. Jednotlivá dávka se odvíjí od hmotnosti dítěte a je uvedena v příbalovém letáku. Je nutné mít na paměti, že se dávky nesmí překračovat a je nutné i hlídat celkovou denní dávku. Dále je třeba vědět, že lék působí jen po určitou dobu, během které se zmetabolizuje a vyloučí z těla, takže teplota může znovu stoupnout a vůbec to neznamená, že lék nefunguje. Je vhodné měřit teplotu po 3–4 hodinách a stoupne-li opět přes 38st, je nutné podat další dávku a to buď stejného preparátu nebo léku ze 2. skupiny (ParalenX Ibuprofen).

Fyzikální metody snižování teploty.

Všeobecně se uvádí zábal, který může mít však určitá úskalí. Svlečené dítě se položí na mokré prostěradlo nebo tenkou osušku (namočeno ve vlažné vodě) a do textilu se lehce zavine. Dále nepřikrývat! Odpařující se voda mechanicky ochlazuje povrch těla. Postup je možné opakovat asi po 10 minutách.

Další možností je přikládat studené obklady na místa, kudy procházejí velké cévy, jako jsou třísla a nadklíčková krajina. Je možné omývat žínkou namočenou opět v odražené vodě a nechat odpařovat.

Důležitou zásadou v případě, že má dítě horečku, je podávat maximální množství tekutin, které nemusejí být teplé, spíše pokojové teploty.

Nutná je opatrnost, jestliže dítě při horečce opakovaně zvrací. Není tím myšleno, že trochu ublinkne, protože to se může v úvodu virozy s horečkou stát. Jestliže však zvrací opakovaně, je vhodné kontaktovat lékaře.

Obecně se dá říct, že není třeba v případě horečky u dítěte bezpodmínečné vyšetření lékařem. Je-li dítě v celkově dobrém stavu, nemá -li žádné konkrétní výrazné potíže (bolest v krku, bolest v uších, neztišitelné zvracení, zchvácenost), má běžbé projevy začínajícího nachlazení, jako je rýma a pokašlávání a fungují-li léky na teplotu, vyplatí se několik dní vyčkat.

Nemoci z nachlazení

Nemoci z nachlazení jsou nejčastějším důvodem, proč přicházejí rodiče s dítětem k lékaři. Pokud se jedná o náhle vzniklé potíže, jde skoro vždy o onemocnění virového původu. Projevuje se rýmou, pokašláváním, bolestmi hlavy, celkovou únavou, někdy teplotami. Tyto obtíže jsou vesměs samoúzdravné, přetrvávají 5–7 dní a nelze očekávat, že pominou díky zásahu lékaře ze dne na den. Nejdůležitější v léčbě jsou režimová opatření, teprve na 2. místě jsou léky.

Nemocné dítě patří do postele, obzvlášť má- li teplotu. Tuto zásadu bohužel v současné době řada rodičů nerespektuje a vymlouvá se na to, že dítě v posteli neudrží. Není předmětem tohoto sdělení dávat návod, jak docílit, aby nemocné dítě bylo aspoň v prvních dnech onemocnění v klidu a v teple.

Další důležitou součástí léčebných opatření je zvýšený přísun tekutin. Nemocné dítě často nemá valnou chuť k jídlu, to patří k projevům choroby a nevadí to, po úzdravě to dítě dožene. Tekutiny mu musí být však podávány ve zvýšené míře, protože jsou základním předpokladem udržení vlhkosti sliznic dýchacích cest a zároveň mají příznivý vliv na uvolňování hlenů, které díky dobré hydrataci organizmu nejsou příliš vazké a nenasychají na slizniční povrchy.

V prostředí, kde je pacient s akutním respiračním infektem, je nutné dále udržovat přiměřenou teplotu (nepřetápět!), dostatečně se musí větrat a udržovat správná vlhkost. Dobře se osvědčují mokrá prostěradla kolem postýlky dítěte. Kouření v místnosti, kde je nemocné dítě, je přísně zakázáno! Samozřejmě je to nevhodné i v době, je-li dítě zdravé.

Léky, které používáme v léčbě akutních respiračních infektů, se nazývají symptomatické a to proto, že tlumí jednotlivé symptomy (příznaky).

  • Léky na horečku jsou zmiňované na jiném místě (viz oddíl Horečka)
  • Léky na bolest jsou v podstatě identické s léky na teplotu. Větší dítě a dospělý pochopitelně umí popsat své obtíže, jako je bolest hlavy, uší, kloubů, svalů. U kojence a batolete se řídíme jeho chováním. Dítě tohoto věku dává bolest najevo pláčem. Není chybou podat dítěti analgetikum v případě, že delší dobu nevysvětlitelně pláče. Většinou se setkáme s příznivým efektem.
  • Léky na rýmu - viz oddíl léčba rýmy
  • Léky na kašel: máme k dispozici velké množství volně prodejných léků určených proti kašli. Je vhodné rozlišovat počáteční dráždivý kašel, který se snažíme spíše tlumit (Sinecod, Stoptussin, Tussin, Codein pro starší děti….) V dalším průběhu kašel většinou zvlhne a pacient začne odkašlávat. Nutné připomenout, že malé děti hleny polykají a mohou je někdy i zvracet, což nebývá na závadu. V této fázi se osvědčuje podávat sirupy typu Mucosolvan, Bromhexin, Hedelix…..

Není správné zapomínat na využití bylinných sirupů a čajů, osvědčený čaj s medem a citronem, cibulový extrakt atd.

Důležitý je zvýšený přísun vitamínů v období nachlazení, přednostně v přirozené podobě (ovoce).

Není v žádném případě chybou zkusit běžné nachlazení léčit doma těmito postupy, bez návštěvy lékaře. Většina dětí, jak bylo už zmíněno, se uzdraví a příznaky odezní.

V případě, že přetrvává hustá rýma dožluta nebo dozelena nebo když dítě po týdnu stále silně kašle, je zahleněné, unavené, má zvýšené teploty apod., je pochopitelně vhodné lékaře vyhledat, protože část akutních virových infektů se může komplikovat bakteriální superinfekcí a tam už většinou antibiotika jsou vhodná.

Rýma

Rýma může mít celou řadu příčin, dále se chci zabývat pouze nejběžnější rýmou, která je asi nejnepříjemnějším projevem akutní respirační infekce.

Projevuje se zvýšenou tvorbou hlenu v nose, který je zpočátku většinou průhledný, vodnatý, dále houstne a obtížněji se vyprazdňuje, někdy změní přechodně barvu dožluta nebo dozelena vlivem nasedajících bakterií. V drtivé většině případů však rýma do týdne ustoupí.

Dalším nepříjemným projevem rýmy je nosní obstrukce (ucpaný nos) - většinou v začátku onemocnění. Každý ten subjektivní pocit zná, u dětí je nápadné dýchání ústy a u kojenců obtíže při sání z prsu nebo z láhve.

V léčbě rýmy je nedůležitější nosní hygiena. U dětí, které už zvládly smrkání, to nebývá větší problém. Přednostně používáme papírové kapesníky na 1 použití, hlen je vysoce infekční a infekce se přenáší přímým kontaktem, proto si stále umývat ruce!

Největší potíž je s rýmou u kojenců a batolat, které ještě smrkat nedovedou.

Na tomto místě chci zdůraznit, že je možné naučit smrkat už dítě ke konci prvního roku. V té době jsou děti velmi ochotné napodobovat a tak jsou rodiče často překvapeni, že dítě „foukne nosánkem“ poté, co mu to opakovaně ukazujeme. Toto „napodobovací období“ však trvá poměrně krátce a je vystřídáno po prvním roce obdobím, kdy dítě naopak nechce vykonávat to co po něm chceme (období vzdoru). Tam se dítě učí smrkat velmi obtížně.

K odstraňování hlenů s nosu se používají nejrůznější odsávačky, ať už ústní nebo různé nástavce na vysavač (doporučí v lékárně) a bohužel pro děti jsou tyto akce velmi nepříjemné, leč nutné.

Při rýmě platí zásada maximálního zvlhčování prostředí, obzvláště v noci. Je užitečné ukládat dítě do zvýšené polohy, protože nosní sliznice se překrvuje a otéká trochu méně.

Z léků používáme jen výjimečně, při velké nosní obstrukci, **anemizační kapky ** (Nasivin, Sanorin, Tyzin…) Nesmí se používat příliš dlouho, protože by mohly poškodit nosní sliznici.

Užitečné jsou různé solné roztoky (Vincentka, mořská voda, Libenar, fyziologický roztok…) na zlepšení stavu nosní sliznice - po předchozím odstranění hlenů.

Je nutné upozornit, že banální rýma se může u malých dětí komplikovat zánětem středouší. Je to spojeno s velkou bolestivostí a prvotní příčinou je většinou špatná průchodnost nosu. Proto zdůrazňuji nutnost všech výše uvedených opatření v případě rýmy. Když však máme podezření, že dítě v průběhu rýmy bolí ucho, je vždy vhodné podat lokálně anemizační kapky do nosu a celkově dostatečnou dávku analgetika (Paralen nebo Brufen). Je nutné zabránit tomu, aby dítě delší dobu plakalo, protože přitom dochází k dalšímu překrvení sliznic v horních dýchacích cestách a k přetlaku ve středouší. Vzniká tak bludný kruh, který většinou musí řešit ušní lékař.

Zvracení

Zvracení je velmi častý příznak, se kterým se setkáváme už od kojeneckého věku.

Zvracení u kojence není většinou vůbec třeba řešit. Bývá velmi časté, nazývá se ublinkávání a jeho příčinou je nedokonalý uzávěr mezi žaludkem a jícnem, takže se spolykané mléko vrací, někdy i poměrně dlouho po jídle. Někdy přitom spolupůsobí i fakt, že se dítě přepíjí, což u kojených dětí nijak neřešíme, dětem na náhradní výživě můžeme zkusit o trochu snížit dávku, ev. krmit častěji po menších dávkách. V krajním případě je možné použít speciálně zahuštěná mléka, což vám poradí lékař. Tento stav se ve většině případů spontánně upraví. Důležité je, že dítě dobře přibývá na hmotnosti, pije s chutí a nejeví žádné další známky nemoci (horečka, průjem, celková ochablost).

Zvracení u batolete a většího dítěte nejčastěji bývá projevem dietní chyby nebo počínajícího infektu, který může být jak zažívací, tak i respirační (nemocni z nachlazení). Zvracení, ať už je jakéhokoliv původu, může být velmi záludné v tom, že vede k velkým ztrátám tekutin a iontů a může vést poměrně rychle k závažnému rozvratu vnitřního prostředí dětského organizmu. Je proto třeba brát ho od počátku vážně a volit správný postup. Dítě musí mít několik hodin trvající vodní pauzu, během které nesmí dostat do žaludku nic jiného, než nedráždivé tekutiny. Podáváme je po velmi malých množstvích, nejlépe po lžících jako polévku, musí to být ale v celkovém objemu poměrně velká dávka (1, 5–2, 5l na den podle hmotnosti dítěte). Používáme nejlépe ledové slazené minerálky bez bublinek, vodu se šťávou (ne džus) nebo studený slazený čaj, užitečný je med do čaje. Z léků se může zkusit podat kousek Kinedrylu (volně prodejné) - opět podle hmotnosti dítěte, rozdrtit a dávku dát po částech. V případě, že dítě i přes tato opatření dále zvrací, bývá nutná hospitalizace s přívodem tekutin kapací infuzí. Když se nám naopak zvracení podaří zastavit a dítě 3–4 hodiny nezvrací, může tekutiny dále už popíjet. Kromě toho může dostat nemastný masový vývar. V dalším průběhu je vhodné podle chuti dítěte zavést kašovitou nemastnou a nedráždivou dietu, zpočátku je vhodné úplně vynechat mléko.

Průjem

Průjem je definován jako opakované vyprazdňování řídkých stolic. 1–2 stolice neobvyklé konzistence nejsou průjem, ale spíše reakce na jednorázovou změnu v jídelníčku.

Léčba průjmu spočívá především v dietě. Léky, obzvláště antibiotika, se při průjmu ambulantně nepodávají, jsou vyhrazeny pro zcela ojedinělé těžké případy, které skončí hospitalizací.

Léčba průjmu u kojence

je-li dítě dosud kojeno, v kojení dále pokračujeme, ale vždy před kojením podáme asi 30–50 ml mrkvového nebo rýžového odvaru. Jestliže je průjem velmi silný, je vhodné na 1 den úplně vysadit kojení a podávat jen rýžový nebo mrkvový odvar. Má-li kojenec už nemléčné příkrmy, vynecháme je s tím, že dávky odvarů mohou být větší- v závislosti na velikosti laktace, možno kombinovat s banánem. Když dojde ke zlepšení stolic, vynecháme postupně dietní odvary a pokračujeme v plném kojení, má-li dítě nemléčné dávky, zavádíme je zpět velmi opatrně, na posledním místě, až po plné úpravě stolice, dostane dítě mléčné výrobky a obvyklou mléčnou kaši.

Kojenec na náhradní výživě přestane dostávat okamžitě mléčnou formuli i ostatní složky jídelníčku a 1–2 dny dostává pouze mrkvový nebo rýžový odvar v kombinaci s banánem a dostatečným množstvím tekutin, nejlépe ve formě běžného černého čaje. Dále v realimentaci postupujeme opatrně, s tím, že ředíme mléko odvary-viz níže.

Příprava mrkvového odvaru

1/2kg mrkve, 1 litr kojenecké vody- vařit mrkev do měkka, rozmixovat ve vývaru na řídkou kaši, možno trochu přisladit.

Podobně postupujeme v případě rýžového odvaru. Bezmléčný rýžový odvar lze koupit v instatntní podobě v lékarně nebo připravit doma . V tom případě se vaří asi 100g proprané rýže v litru vody, může se přidat 1 oloupané jablko, vše rozvařit a rozmixovat, mírně přisladit, lépe Glukopurem.

Podávat buď v této formě v dávkách místo mléka nebo ve fázi převodu na normální stravu lze míchat s mlékem v poměru 1:3, 1:2, 1:1.

Průjem u batolete a většího dítěte

Hlavní léčbou je opět dieta. 1 - 2 dny maximální přívod tekutin (čaj mírně slazený nebo mírně přislazená voda) a k tomu suché pečivo (spíše housky, piškoty jsou dost sladké). Po této hladové pauze je vhodné začít podávat nemastný vývar s rýží, bramborovou kaši s mletým kuřecím masem, rizoto, pečivo, banány. Postupně nemastné zakysané mléčné výrobky, až po definitivní úpravě stolic začneme podávat mléko.

Při léčbě průjmu se dobře osvědčují probiotika - volně prodejné preparáty. Nedoporučuje se podávání Endiaronu. Jedná se o střevní dezinficiens, které ve střevu zlikviduje nejen patogenní bakterie, ale i většinou užitečných mikroorganizmů, které jsou důležidé pro správnou funkci střevní sliznice.